Jak postupovat při úmrtí v bytě?
Nejprve zavolejte zdravotnickou záchrannou službu, č. tel. 155, případně obvodního lékaře.
Přivolaný lékař provede ohledání zemřelého. Na místě vystaví "List o prohlídce mrtvého", který ponechá u pozůstalých. Tento doklad zmocňuje pracovníky pohřební služby k převozu!
Převoz provede na zavolání naše nepřetržitá služba na tel.čísle 737 657 153, 774 832 883

Jak postupovat při úmrtí v nemocnici nebo domově důchodců?
S doklady, potřebnými pro vyřízení pohřbu (viz. odstavec níže), se dostavte do naší kanceláře.
Co od Vás budeme potřebovat k vyřízení pohřbu?
• občanský průkaz zemřelého
• občanský průkaz vypravitele pohřbu
• oblečení pro zemřelého (obuv není nutná)

Informace o úředních záležitostech souvisejících s úmrtím
Dle Zákoníku práce přísluší zaměstnanci nárok na pracovní volno s náhradou mzdy:
• dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte zaměstnance a jeden den k účasti na pohřbu těchto osob,
• jeden den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,
• nezbytně nutnou dobu, nejvýše jeden den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na jeden den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Informace o vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodech

Žadatel uplatňuje nárok na důchod u správy sociálního zabezpečení podle místa svého trvalého bydliště.

1. K žádosti o vdovský a vdovecký důchod se přikládá:

• občanský průkaz pozůstalého vdovce/vdovy
• oddací list (originál)
• úmrtní list manžela/manželky (originál)
• poslední výměr důchodu manžela/manželky
• poslední výměr důchodu pozůstalého vdovce/vdovy
• vdovy/vdovci po zaměstnancích uplatňují nárok na důchod u zaměstnavatele zemřelého

2. K žádosti o sirotčí důchod předkládá žadatel:

• občanský průkaz žadatele
• rodný list dítěte (originál)
• potvrzení o studiu nebo učebním poměru dítěte
• úmrtní list (originál)

Přepis změny stavu v občanském průkazu

Tuto opravu provádí oddělení osobních dokladů na úřadu v místě trvalého bydliště. Nový OP obdržíte do 30 dnů.

K žádosti o nový OP se předkládá:

• Váš OP
• úmrtní list (originál)
• jedna fotografie

Státní příspěvěk - pohřebné
- je vypláceno podle zákona 117/1995 Sb. § 47

Podmínky nároku na pohřebné:

(1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb

a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo
b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte,
jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky.

(2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a).(Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.)

Státní příspěvek (pohřebné), který činí v současné době 5 000 Kč. V případě splnění podmínek se o pohřebné žádá na kontaktních místech systému státní a sociální podpory, a to dle místa trvalého bydliště objednavatele pohřbu. K žádosti je nutné předložit úmrtní list spolu s originálem faktury a pokladní stvrzenkou, které jste obdrželi při sjednání pohřbu (potřebné formuláře dostanete v místě, kde žádáte o pohřebné). Nárok je nutno uplatnit nejpozději do jednoho roku ode dne pohřbení.

Dědické řízení
Notář Vám bude přidělen soudem a pošle Vám předvolání.

DĚDICKÉ PRÁVO - Občanský zákoník 2014:
Dědické právo je právem na pozůstalost nebo na poměrný podíl a vzniká smrtí tzv. zůstavitele. Pozůstalost tvoří veškeré jmění, nespadají do něj ovšem práva a povinnosti, která jsou vázána výlučně na osobu zůstavitele. Výjimku tvoří pouze situace, kdyby bylo dluh uznán u orgánu veřejné moci. Do pozůstalosti tak může přejít i právo na bolestné, finanční satisfakci v rámci žaloby. Pozůstalost je tak širším pojmem než dědictví - to je tou částí z pozůstalosti, která skutečně přejde na dědice.

Zůstavitele může být pouze fyzická osoba, dědicem naopak může být podle nového občanského zákoníku kromě fyzické osoby i osoba právnická. Nová koncepce dědického práva také posiluje volnost zůstavitele při rozhodování o tom, co se s majetkem stane po smrti, přidává také takzvanou dědickou smlouvu. Vrací se také některé tradiční instituty dědického práva, které dnešní právo nezná, proto má dědické právo v novém zákoníku podstatně více paragrafů. Úprava je také podrobnější proto, že člověk, kterého se celá situace týká, je v tu chvíli již po smrti.

Zřeknutí se dědického práva
Podle původního občanského zákoníku se svého práva zřeknout nelze, dědic pouze může až po smrti zůstavitele dědictví přijmout nebo odmítnout dědictví.

Nový občanský zákoník takovou situaci umožní. Dědic se bude moci nově zřeknout svého práva ve smlouvě se zůstavitelem ještě ve chvíli, kdy bude zůstavitel naživu. "Bude praktické v případech, kdy zůstavitel za svého života zvýhodní nějakého z případných dědiců," dodávají autoři. Může tak například dojít k situaci, kdy otec tří synů daruje jednomu z nich pozemek. Protože svým dalším dvěma synům nic nedal, domluví se s tím, který dostal pozemek, že se svého dědictví ve prospěch bratrů vzdá a předejde tak možným sporům po otcově smrti.

Vzdání se dědictví
Dědic, který své dědictví neodmítl, se ho bude moci nově vzdát v soudním řízení ve prospěch jiného dědice. Nepůjde ovšem vzdát se dědictví ve prospěch konkrétní osoby.

Dědění ze zákona
Dědění ze zákona je v současnosti nejběžnějším způsobem dědění. Nový občanský zákoník rozšiřuje počet osob, které se mohou ze zákona stát dědicem. Zatímco v současnosti je tvoří čtyři skupiny, nyní jich bude šest, přibudou praprarodiče, sestřenice a bratranci zůstavitele. Pokud se nenajde žádný dědic, pozůstalost přechází stejně jako dříve na stát jako majetek bez pána (tzv. odúmrť).

Podle autorů zákoníku je dědění ze zákona stále nejběžnějším způsobem proto, že se lidé zatím nenaučili sepisovat závěti. "Tato neochota pořizovat závětí je však dána i tím, že předchozí občanský zákoník lidem rozhodování o osudu svého majetku velmi komplikuje a znesnadňuje," dodávají. Není tak například možné podmínit dědictví, původní zákoník také příliš zvýhodňuje potomky zůstavitele.

Závěť
Závěť má co do právní síly přednost před děděním ze zákona - jestliže ji zůstavitel sepíše a uvede v ní veškerý svůj majetek, k dědění ze zákona vůbec nedojde. Nový občanský zákoník by měl zjednodušit podmínky, za kterých stát závěť uzná.

Například datování závěti již není její podstatnou náležitostí. "Při striktním výkladu zákona je dnes často dovozováno, že v závěti musí být datum uvedeno přesným označením dne, měsíce a roku (například 24. 12. 2007). Jestliže jej uvede zůstavitel jiným způsobem (na Štědrý den roku 2011), je závěť podle současného práva celá neplatná, což jistě není v souladu s jeho vůlí," vysvětlují autoři.

Rozšiřují se také formy, kterých může závěť nabývat. Dosud je psána buď vlastní rukou zůstavitele nebo formou notářského zápisu, nový občanský zákoník přidává také závěť s úlevami, která písemnou formu nevyžaduje. Tato takzvaná privilegovaná závěť je určena lidem, kteří se kvůli určité události, například kvůli živelné pohromě nebo válce, ocitli v situaci, kdy jsou v ohrožení života a závěť nemohou sepsat. Mohou tak před třemi svědky závěť ústně přednést, pak má ovšem platnost jen dva týdny. Závěť může také zaznamenat starosta obce, ve které umírající zrovna je, pak závěť platí tří měsíce. Lidé mohou také závěť vytvořit na palubě námořní lodi, v letadle, ve válce pak před velitelem vojenské jednotky České republiky, taková pak platí také tři měsíce. Svědek, který dohlížel na závěť, bude muset zachovat mlčenlivost.

Nový občanský zákoník také lépe chrání zůstavitele. Ten si tak nově může klást podmínku, za kterou je závěť platná (například úspěšné dokončení studia) nebo příkaz (například oprava střechy) a pokud dědic tyto podmínky nesplní, ztrácí své právo na dědictví. V současném zákoníku neměly takové podmínky žádnou relevanci, nově se zásadně nepřihlédne pouze k nutnosti uzavřít sňatek.

Dědická smlouva
Do nového občanského zákoníku se vrací dědická smlouva. Není ovšem úplnou novinkou, tento nejsilnější dědický titul znalo československé právo do roku 1950, pak ale z občanského zákoníku zmizel.

Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny, jinak se na ní pohlíží jako na závěť. Nelze jí jednostranně zrušit, což dává předpokládaným dědicům vyšší jistotu, že se skutečně stanou vlastníky. Smlouva nicméně nijak neomezuje zůstavitele, aby se svým majetkem za svého života nakládal, jak chce. Smlouvu nelze pořídit o celé pozůstalosti, čtvrtina musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl rozhodnout podle své vůle. Pokud chce tuto část dát stejnému člověku, musí tak učinit závětí. Pokud smlouvu uzavřou manželé, platí i po jejich rozvodu, mohou ovšem požádat soud, aby smlouvu zrušil.